9.10.2014

Vojtěch Dyk rozesmál liberecké publikum

Podzimní turné Vojtěcha Dyka & B-Side Bandu North tour 2014 se přesunulo z Ústí nad Labem do Liberce, kde se uskutečnila druhá zastávka v rámci této koncertní šňůry.

Když jsem v Rotundě liberecké Tipsport areny jako redaktor obdržel vstupenku na koncert Vojtěcha Dyka a kapely B-Side Band, měl jsem tušení, že se bude jednat o podařený večer. Při zběžném prohlédnutí cenného artefaktu mě totiž upoutala má oblíbená devatenáctka, která značila číslo sedadla. A když je kolem mé osoby devatenáctka, či kombinace číslic tuto cifru tvořících, tam je pro mě už od středoškolských let vždy i něco kouzelného. Nebojte se, tento článek není o mně a mých nostalgických pocitech. Je především o skvělé hudbě, kvalitním swingovém orchestru, dobré náladě a o pozitivním člověku, který mnohokrát dokázal, že je všestranným umělcem.

Tradiční zpoždění začátku koncertu mělo své výhody. Stačil jsem nasát atmosféru zdejšího místa. Publikum tvořilo velké množství osob ženského pohlaví, z nichž některé doplňovali, často nuceně dovedení, muži. To víte, Vojtěch Dyk je převážně idol srdcí dívčích. Jak se ale nakonec ukázalo, získal si i jejich partnery.

Po instrumentálním úvodu, kdy své nástroje představili pánové z B-Side Bandu, liberecké diváky vtipně upoutal i samotný hlavní interpret. Bláznivé hlasové projevy, které připomínaly nejednoho tvora z říše zvířat, prokládal variacemi s libereckou tématikou či poznámkami o tandemovém seskoku parašutistů, jehož názornou zvukovou ukázku i sám předvedl. Nikomu ani nevadilo, že padák chyběl.

Dyk začal česky, aby mohl plynule přejít ke skladbě Orient Express pojednávající o kupé zaplněném lidmi mluvícími různými jazyky. Orchestr cizích nářečí spustil téměř dokonalou show. Kytarista Jiří Kalousek pak společně se zpěvákem otevřeli „bibli všech trampů“, jak Dyk na adresu známého zpěvníku „Já písnička“ poznamenal, a několik originálně zazpívaných lidovek zahřálo u srdce nejednoho diváka.

Během písně Města nad řekou doplňovalo Dykův pěvecký talent trio krásných dam. Přestávky mezi skladbami byly vyplněny zábavnými a mnohdy až šílenými úvahami interpreta na různá témata. Svým elánem a jiskrou doslova elektrizoval přítomné posluchače. Někdy ve mně vyvolal až téměř jistý pocit, že zpěvák musí zákonitě brát nějaké „podpůrné látky“. Však ne, dělám si legraci. To si jen pan Dyk prostě umí užívat život.

Při jednom z dalších bonmotů manžel herečky Tatiany Vilhelmové libereckým divákům oznámil, že vždy bylo jeho snem dirigovat nejen na jevišti, ale i v reálném životě. Poté se svěřil, že na oba dny, kdy tak mohl činit i u sebe doma, rád vzpomíná. Ujal se taktovky a za bouřlivého záchvatu smíchu, který postihl nejednu přítomnou dámu, ale i jednoho pána, začal dirigovat. A já se také rozesmál.

Coververze známých skladeb, jako Stayin´ Alive od Bee Gees, Ona je Madonna od Roba Grigorova či A Whiter Shade Of Pale od Procol Harum, zvedly ze židle většinu žen. Taneček si s Dykem, možná nedobrovolně, ale s elegancí a smyslem pro humor, střihl i jediný zástupce mužského pohlaví v přední řadě. To jeho partnerka kvitovala vyzvání k tanci mnohem ochotněji.

Závěr koncertu se nesl v duchu svižné zábavy přímo pod pódiem. Dámy ječely a pánové s jiskrami v očích poslušně čekali na svých místech, až se jejich drahé polovičky doslova vyřádí. Píseň Celebration od Kool & The Gang a pár rozlučkových ploužáků ukončily povedený podzimní koncert. Různorodý repertoár skladeb potěšil melancholika, zklidnil cholerika, zaujmul flegmatika a usměrnil sangvinika. Přes sto minut zábavy nabídlo snad úplně všechno. Děkujeme, pane Dyku. Děkujeme, B-Side Bande.

autor článku: Filip Trdla

nahoru

© Copyright 2013 Petr Zbranek. Všechny fotografie jsou chráněny autorským zákonem, jejich kopírování, publikování či jakékoli komerční užití je možné pouze se souhlasem autora!